Ondra byl československé veřejnosti představen přesně před 40ti lety, dne 15.11.1985. Při příležitosti tohoto jubilea si dovolím alespoň krátké ohlédnutí do dob minulých a malou vzpomínku na ty, jenž měli tu čest psát Ondrův příběh.
V n. p. Tesla Přelouč se tehdy zrodil tento malý, ale historicky významný zázrak československé techniky. Navržený především inženýrem Eduardem Smutným, vznikl v době, kdy osobní počítače teprve začínaly měnit svět. Ondra byl odpovědí na tehdejší západní mikropočítače — jednoduchý, dostupný a především český. Má prvenství jakožto počítač, co měl být dostupný v maloobchodní síti.
Jak víme, srdcem Ondry je procesor UB880D, klon známého Zilog Z80 z NDR. Počítač tehdy i přes svůj minimalistický návrh zvládal překvapivě hodně: od výuky programování až po jednoduché hry či práci s textem s možností tisku na tiskárně. Na obrazovkách školních televizí rovněž mohl ožít svět jemné černobílé grafiky a dětské fantazie.
Ondra se stal součástí československých škol, pionýrských domů a klubů mladých techniků. Děti se na něm učily logicky myslet, programovat i tvořit – často úplně poprvé. Pro mnohé to byla první zkušenost s počítačem vůbec, která je nasměrovala k celoživotnímu zájmu o techniku.
I když výroba netrvala dlouho, Ondra SPO 186 si vydobyl i přes svůj jepičí život trvalé místo v historii. Dnes ožívá v replikách, emulátorech a sbírkách nadšenců. Komunita fanoušků jej pečlivě udržuje při životě – a i po čtyřiceti letech platí, že Ondra pořád baví.
Letos si připomínáme také hořkou událost – zemřel Tomáš Smutný, bratr konstruktéra Ondry, Eduarda Smutného. Tomáš se dlouhodobě zajímal nejen o československou výpočetní techniku a přispíval k uchování odkazu svého bratra do posledních dnů v projektu „Edova cesta“. Vybavil Ondru grafickým Basicem. Jeho památku si připomínáme s úctou a vděčností za to, že pomáhal udržovat nejen příběh tohoto českého počítače živý.
Když jsou teď oba bratři opět spolu tam nahoře, ale jejich křemíkové dítko tu zůstalo samo, dovolil jsem si já popřát Ondrovi všechno nejlepší k narozeninám alespoň písní, která v srdcích všech příznivců Ondry určitě doputuje i tam, kam zatím nikdo z nás živých nezná cestu:
Pojďme ale k veselejším záležitostem. A tou je kupodivu přítomnost a bilance budoucnosti Ondry jako platformy. Před 10ti lety, kdy jsme si zde připomínali 30. narozeniny by si nikdo ani nepomyslel, že Ondra se stane novodobým šlágrem mezi sběrateli a nadšenci retropočítačů všeho druhu. O desky ke stavbě repliky je stále zájem, jen já sám jsem již rozeslal snad 30ks desek a další budu posílat. Počet her na Ondru za 10 let se zněkolikanásobil. V posledních letech tu máme možnost si vyrobit repliku klávesnice a i celé krabice (zatím neveřejná). Ondra je tedy ideální počítač k amatérské výrobě v dnešních domácích podmínkách a je to prostě zábava. Láká i mladší ročníky a velkým úspěchem je rostoucí počet lidí, kteří na Ondru vyvíjí software ať přímo pro něj nebo například emulátor. Pravděpodobně se nyní jednalo o boom související obecně s retropočítačovou vlnou, ale na další roky to vypadá, že na této vlně ještě hezky dlouho pojedeme.
Čtyři desetiletí od svého vzniku zůstává Ondra symbolem doby, kdy i v omezených podmínkách vznikalo něco výjimečného. Ačkoliv z více hledisek je návrh Ondry místy nešťastný, krkolomný a nedostatečný na poli software při jeho uvedení, zůstává připomínkou vynalézavosti, šikovnosti a hrdosti českých techniků.