V jednom z předchozích článků jsem psal o digitalizaci zachráněného software, který získal spolek Herní historie, z.s.

V rámci tohoto software si spolek pořídil i dva Ondry v neznámém stavu. Jeden kus jsem po dohodě dostal na oživení, případně i opravu. Nyní už Ondra může dělat radost novému majiteli i ostatním nadšencům v rámci projektu RetroHerny. V tomto příspěvku vás seznámím s tím, jak tato oprava probíhala, protože nebyla úplně běžná.
První šel na řadu zdroj. Měl ustřižený kabel, prasklou pojistku a chyběla okrasná matice vypínače.

S velikou radostí jsem zabudoval stejnou dobovou šňůru tak, aby celek působil zcela originálně. Tato šňůra mi doma čekala několik let a potvrdilo se heslo, „nikdy nic nevyhazuj“. To samé s černou plastovou maticí, která se už dnes špatně shání. Zdroj ožil a v nezatíženém stavu jsem naměřil asi 10,5V, což by tak mohlo odpovídat. Po zatížení na nominál 0,8A se hezky dostal na svých cca 9V a malé zvlnění naznačovalo stále dobrou kondici vyhlazovacích kondenzátorů. Robustní trafo, usměrňovač a plechová krabice dává vědět, že takový zdroj vydrží ještě další desítky let.


Se samotným Ondrou jsem začal jako vždy Martinovým HW testem. Ondra prošel celým tímto testem, což jsem zajásal. Akorát pípák zněl jako po prodělaném zápalu plic a byly na něm vidět známky rýpání asi šroubovákem. Ondru jsem dle požadavku předělal na Ondra+ a vzhledem k nedostupnosti originálního pípáku jsem jej nahradil velmi vzhledově podobným a pípáním snad identickým. Tento nebo podobný pípák se nachází např. v PMD 85.
Po opravě je potřeba zátěžový test. S úspěchem už dlouho používám demo Ondra Slideshow, kde jej nechám běžet dvě hodiny. I toto demo Ondra zvládl po tuto dobu. Pak jsem vyzkoušel pár svých her a při hraní Psssst! 2.0 se najednou začaly rozpadat sprity a konec. Říkal jsem si, že teprve teď něco zase odešlo, což se stává a zejména SSSR obvody se mi tak často chovají, kdy po probuzení po mnohaletém spánku fungují a po pár hodinách prostě umřou, když zjistí, kolikátého je. Takže jsem opakoval HW test a všechno opět OK. Ondra demo zase OK. Bylo jasné, že je potřeba důkladného otestování paměti a to každou buňku! Ondra HW test testuje jen generální selhání celého čipu. Já měl podezření na spodní část RAM, protože Ondra Slideshow překresluje hlavně VRAM, která je na konci paměťového prostoru. Z tohoto důvodu jsem narychlo spíchl důkladný RAM test sloučením HW testu od Martina a kódu pro deep test paměti Amstrad CPC, který testuje zátěžově každou buňku a to od 1000h až do konce, komplet. Tento rozsah jsem si říkal musí na odhalení stačit. Výstup jsem udělal minimalisticky, pokud RAM test najde chybný bit, zobrazí na obrazovce obrazec, kde horní řádek je 8 pixelů vyplněných jako 01010101, pod ním tři řádky tak, že vadný bit je vysvícen a pak řádek 8 pixelů jako 10101010 a pod tím ještě 11111111. Celé to jen proto, abych z obrazovky dokázal přesně určit pořadí pixelu (bitu), který je vadný. Pořadí vadného bitu je pak pořadí vadného celého čipu.

Na obrázku je vidět výsledek, vadný bit 4. Čili následovala výměna příslušné vadné keramické echt gold SSSR RAM za novou resp. NOS (tzv. New Old Stock) RAM z NDR v plastu. A po výměně opět test, který prošel bez chyby.

Další všechna zátěžová kola Ondra obstál a mohl se vrátit do svého nového domova. Kosmetické vnější záležitosti kromě základního čistění od slámy, zrní či hmyzu z JZD nedělám, to už záleží na novém majiteli, zda jej nechá například s utrženou nálepkou a patinou, nebo jej vydrhne či jinak upraví.

Ondru jsem předal osobně přímo v „hlavním stanu“ spolku, kde jsem si připadal jako ve wonderlandu a bohužel jsem měl málo času a navíc těžkej den za sebou, skoro hodinu cesty skrz ucpanou Prahou a nemohl jsem absorbovat ani promile všeho toho, co jsem tam viděl. Doufám, že Ondra bude věrně sloužit a hrdě obhajovat miniaturní místečko v tom velkém archivu mezi samými velikány a dělat radost všem, kteří si na něj tu chvilku udělají a navštíví nějakou budoucí akci spolku Herní historie.
